fotobankadeutsch

České Budějovice byly založeny r. 1265 českým králem Přemyslem Otakarem II. na soutoku řek Vltavy a Malše. Díky panovníkově přízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách se rychle hospodářsky vzmáhaly. Brzy se staly obchodním a řemeslným centrem celého kraje. Největšího rozkvětu bylo dosaženo v 16. století, především vlivem rozsáhlé těžby stříbra v okolních dolech a zisků plynoucích do městské pokladny z vaření piva, rybničního hospodaření či obchodu se solí. Pouze požáry, morové epidemie, války a politická nestabilita narušovaly hospodářský vývoj města. Stavba koněspřežní železnice, první na evropském kontinentě, vedoucí po trase České Budějovice – Linec v 19. století, podnítila rozvoj obchodu a průmyslu. V této době vznikaly významné továrny, které fungují až dodnes, např. továrna Hardtmuth, světově proslulé pivovary Budvar a Samson. http://www.c-budejovice.cz/cz/mesto/o-meste/Stranky/historie.aspx

Na místě gotické vodní tvrze postaveno koncem 14. století nové správní sídlo břevnovského kláštera. hrádek vybudovaný na čtvercovém půdoryse, obklopený vodním příkopem, byl v 60. letech 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ze čtyřkřídlé stavby, která byla v pol. 17. stol. částečně ve zříceninách opraveno jižní a východní křídlo. Ostatní části objektu byly postupně odstraněny. V letech 1872-73 byla provedena rozsáhlá oprava zámku, v rámci které byly zbudovány opěrné pilíře a na straně do nádvoři zaslepeny některé arkády, které byly původně ve všech podlažích. Dnes zachovaná a v letech 1960-64 rekonstruovaná dvoukřídlá dvoupatrová budova s věží v jihovýchodním rohu nádvoří, je zdobena bohatou renesanční sgrafitovou figurální a rustikovou výzdobou. Uvnitř budovy zámku jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. Kolem objektu je vyzděný příkop a patrny části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní padací. V současné době je v zámku umístěn archív Čs. rozhlasu. zdroj: hrady.cz

Každý fotograf, který bydlí v Praze říká, že fotí Prahu. Musím říci, že bydlím v Praze již 17 let a teprve po těchto letech jsem ji teprve začal fotografovat. Proč? Bydlím na okraji Prahy a do té pravé Prahy se dostanu tak akorát párkrát do roka, jinak není čas.

Město Hluboká ležící v Jižních Čechách nedaleko Českých Budějovic je známo především svým krásným, v noci osvíceným zámkem ve stylu windsdorské novogotiky s překrásnými interiéry. Zámek leží v krásných zahradách uprostřed rozsáhlého anglického parku. Toto město navštívil a oblíbil si i Karel IV. při svém pobytu v Českých Budějicích. Město se pyšní velmi bohatou historií a též nejstarším loveckým muzeem na světě. Zámek Hluboká nad Vltavou byl původně hradem a prošel mnoha přestavbami. Do historie vstoupil roku 1290, kdy byl pod jeho hradbami popraven za údajnou velezradu Záviš z Falknštejna. Od roku 1661 vlastnili Hlubokou Schwarzenbergové, kteří dali zámek nejdříve přestavět barokně a v 19. století romanticky v duchu windsorské novogotiky. Zdroj : http://[www.rodinnevylety.cz/vylety/zamek-hluboka]

Zámek Ctěnice byl vybudován v polovině 16. století na místě původní tvrzi ze 14. století. Posledním soukromým majitelem byl vídeňský velkoobchodník a podnikatel Alexandr Schöller v jehož rodině zůstal majetek plných sto let. Po 2. světové válce byl rodový majetek Schöllerů dekretem prezidenta republiky z 24. listopadu 1945 znárodněn. Od tohoto aktu neprobíhala u budov ani parku pravidelná údržba. Zámecký areál se dostal díky naprosté devastaci na pokraj bezprostředního zániku. Roku 1995 převzala objekt Pražská informační služba která jej rozsáhlou rekonstrukcí zachránila. Zdroj http://cile.turistik.cz/zamek-ctenice.htm

Kostel Panny Marie byl vystavěn na objednávku rodiny Clary-Aldringenů v letech 1898 až 1906 jako kopie benátského kostela Santa Maria dell´Orto. Autorem plánů je architekt P. Bigaglio a stavbu provedl J. Siegmund z Teplic. V kostele je hrobka rodiny Clary Aldringenů a Ficquelmonů

Okrouhlá 22 m vysoká věž čnící nad okolním plochým terénem je z daleka viditelnou připomínkou gotického hradu, založeného ve 14. stol. dvorským sudím Jencem z Janovic. V roce 1368 získal Jenštejn Pavel z Vlašimi, bratr arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi a otec třetího arcibiskupa Jana z Jenštejna. Hrad byl přestavěn, kulatá věž měla šest podlaží, z toho jedno pod zemí, ve čtvrtém byla kaple, zaklenutá křížovou klenbou. Na jižní straně stával palác, objekt obklopovala navíc hradba. Jenštejn byl založen jako vodní hrad, hluboký příkop se dal kdykoliv naplnit vodou z několika rybníků na Vinořském potoce. Od r. 1608 je hrad uváděn jako pustý, předhradí a palác posloužily obyvatelům podhradí jako stavební materiál. Objekt je přístupný (otevřeno sezónně), k vidění je kaple, expozice věnovaná dějinám hradu, z vrcholu věže se otevírá působivá vyhlídka.