fotobankadeutsch

Městečko stojí na kopečku poblíž Rabacu pouhé 3 km od mořského pobřeží východní části Istrijského poloostrova. Historické město tzv. „akropolského typu“ vás uchvátí křivolakými uličkami, zapadlými náměstíčky i můstky, které překlenují původní středověká schodiště. Labin s dokonale udržovanými památkami je zasazený doprostřed nádherné přírody představuje ideální místo pro klidnou, poznávací a relaxační dovolenou.

Čachtický hrad je zřícenina hradu na Slovensku v okrese Nové Mesto nad Váhom poblíž stejnojmenné obce Čachtice v Malých Karpatech. Nachází se na vápencovém kopci v nadmořské výšce 375 metrů. a tvoří tak nepřehlédnutelnou dominantu. Hrad vznikl ve 13. století jako strážní hrad, který měl chránit západní hranici Uherska. Brzo poté ho dobýval a silně poškodil český král Přemysl Otakar II. V 17. století začal ztrácet na významu jako ochranný hraniční hrad a začal upadat a pustnout. Hrad proslul především díky Alžbětě Báthoryové, uherské šlechtičně přezdívané Čachtická paní, která byla pověstná tím, že se na svém zámku koupala v krvi dívek, aby si co nejdéle uchovala svou krásu. Roku 1611 byla odsouzena k doživotnímu žaláři v hradní věži. Zemřela o 4 roky později (21. srpna 1614) ve věku 54 let.

Historie místa, na kterém později vznikl hrad, začíná už v období Římského impéria, což dokazuje nápis na hradní skále hlásající vítězství II. římské legie nad Germány u římského tábora Laugarício ( Lavgaritio) v roce 179 n. l. Hrad vznikl pravděpodobně na místě hradiště. První prokazatelnou stavbou na návrší byla kamenná obytná věž a rotunda z 11. století. Koncem 13. století se dostal do majetku rytíře Matúše Čáka Trenčanského, významného oligarchy, který ovládal velké území a stal se legendárním „pánem Váhu a Tater“. Jeho stavební činnost můžeme vysledovat hlavně na rozšíření a rozsáhlé úpravě blokové obytné věže z 11. století, ke které přistavěl i mohutně opevněný obytný palác. Věž, nazývaná Matúšova, je dominantním prvkem celé široké siluety hradu. Po Matúšově smrti patřil hrad až do konce 15. století panovníkovi. Takzvaný horní hrad rozšířil král Ludvík z Anjou o nový palác a opevnění. Zikmund Lucemburský daroval hrad svojí manželce Barboře, pro kterou nechal v první třetině 15. století vybudovat nový palác a kapli. Začátkem 16. století se hrad stal cílem turecké expanze. Navzdory Zápoľského budovatelským a opevňovacím pracím byl hrad dobyt roku 1527 generálem krále Ferdinanda I. Katzianerem. V letech 1540–1560 byla zahájena obnova a rozšíření rozsáhlého opevnění, které řadí hrad Trenčín spolu s Spišským hradem a Děvínským hradem mezi nejrozsáhlejší evropské hrady. V roce 1790 se v městě rozšířil požár, který zasáhl i hrad. V polovině 19. století byly zakonzervovány poškozené objekty, aby se předešlo jejich dalšímu rozpadu. Od konce padesátých let 20. století na hradě probíhá velice komplikovaná (zvláště vzhledem k poloze hradu) komplexní obnova a rekonstrukce jeho opevnění.

Římský amfiteátr v Pule (chorvatsky: Pulska Arena) je druhý největší a nejvýznamnější amfiteátr svého druhu na světě, hned za římským koloseem. Stavba probíhala v 27. r. př. n. l. až do 14. roku n.l. za císaře Augusta. Vespasian, který nechal postavit taky koloseum v římě, nechal v amfiteátr v letech 69–79 n.l. rozšířit na 132 x 105 metrů. Tuto podobu si zanechal dodnes. Ovál se skládá ze dvou řad 72 oblouků z bílého vápence. V horním patře se navíc nachází 64 čtvercových oken. Celková výška je ca 30 metrů

V obci Kršan cca 10 km od Labinu na Istrijském poloostrově se nachází stará italská pevnost. Obec Kršan byla již známá v roce 1274. Ze středověké pevnosti se dochovala pouze věž, ostatní je rozvalina. Ale za návštěvu to stojí.

Starobylé městečko Plomin leží na jihovýchodním pobřeží Istrijského poloostrova nedaleko města Labin. Někdejší antická osada Flanona je vhodným místem pro ty, kteří mají rádi starobylá městečka, v jejichž ulicích lze vysledovat zajímavé stopy minulosti. Z antické doby zde zbyly trosky budov někdejšího střediska, závislého na Římu, které však mělo částečnou samosprávu. Na troskách osady vyrostly ve středověku kostely a kaple. Kromě kostela sv. Jiří z 15. století, zde stojí za pozornost zejména kaple sv. Jiří – krásná románská stavba z 11. století. Na její jižní zdi je k vidění unikátní reliéf zobrazujícího svatého Jiří, který je opatřen hlaholským nápisem. Deska popsaná hlaholicí z 11. až 12. století je jeden z nejstarších chorvatských dokumentů s texty v hlaholici na Istrii. V současnosti je město téměř opuštěné a o to je zajímavější. zdroj: http://chorvatsko.svetadily.cz/Istrie/Kvarnerska-riviera/Plomin/lokality/

V roce 1206 je vedená první písemná zmínka o Drážďanech. Drážďany sloužily většinu svojí historie jako sídlo saských vévodů, kteří zároveň od 13. století drželi titul světských kurfiřtů (konkrétně titul nejvyššího maršálka), tedy volitelů krále Svaté říše římské. Titul kurfiřtů si vévodové saští panovníci udrželi až do zániku Svaté říše římské v roce 1806, kdy bylo zároveň Saské vévodství přeměno na Saské království v rámci procesu vstupu saského státu do Napoleonova Rýnského spolku. Drážďany od roku 1806 do roku 1918, kdy byla monarchie nahrazena republikovým zřízením, fungovaly jako hlavní město Saského království. Za druhé světové války bylo město od 13. do 15. února 1945 v důsledku masivních leteckých náletů RAF a USAAF téměř kompletně zničeno.

Rabac je rybářské městečko (1375 obyv.), malý přístav a významné, velmi rušné a hojně navštěvované letovisko na jihovýchodním pobřeží Istrie, 5 km jihovýchodně od vnitrozemského Labinu. Leží ve stejnojmenné zátoce, která vznikla zatopením dolního toku Rabackého potoka. Hotely a apartmánové komplexy letoviska Rabac se stále rozrůstají podél pobřeží jižním i severním směrem od staré obce, v níž přibývají nové vily, domky a soukromé penziony, které šplhají vysoko do svahu nad původní městečko. Dobrou pověst si postupně získávají i zimní ozdravné pobyty (klimatická léčba). Rabac získal již v r. 1912 status přímořských klimatických lázní a již tehdy byl dost navštěvován. Největší výstavba započala od 70. let 20. stol. V souvislosti s útlumem těžby uhlí ve spádové oblasti hornického Labinu v posledních 20 letech výrazně stoupla v Rabacu výstavba soukromých rodinných vilek a domků, určených pro pronajímání rekreantům. Dnes mohou ubytovací objekty Rabacu včetně okolních kempů přjmout najednou přes 10 tis. návštěvníků a ubytovacích možností stále přibývá. Na plážích jsou oblázky, štěrk, skalní plotny, které byly někde doplněny uměle. V okolí jsou na členitém pobřeží četné malé zátoky, krásné koupání, spousta vegetace včetně borových lesů. zdroj textu: http://rabac.webzdarma.cz/

Rabac je rybářské městečko (1375 obyv.), malý přístav a významné, velmi rušné a hojně navštěvované letovisko na jihovýchodním pobřeží Istrie, 5 km jihovýchodně od vnitrozemského Labinu. Leží ve stejnojmenné zátoce, která vznikla zatopením dolního toku Rabackého potoka. Hotely a apartmánové komplexy letoviska Rabac se stále rozrůstají podél pobřeží jižním i severním směrem od staré obce, v níž přibývají nové vily, domky a soukromé penziony, které šplhají vysoko do svahu nad původní městečko. Dobrou pověst si postupně získávají i zimní ozdravné pobyty (klimatická léčba). Rabac získal již v r. 1912 status přímořských klimatických lázní a již tehdy byl dost navštěvován. Největší výstavba započala od 70. let 20. stol. V souvislosti s útlumem těžby uhlí ve spádové oblasti hornického Labinu v posledních 20 letech výrazně stoupla v Rabacu výstavba soukromých rodinných vilek a domků, určených pro pronajímání rekreantům. Dnes mohou ubytovací objekty Rabacu včetně okolních kempů přjmout najednou přes 10 tis. návštěvníků a ubytovacích možností stále přibývá. Na plážích jsou oblázky, štěrk, skalní plotny, které byly někde doplněny uměle. V okolí jsou na členitém pobřeží četné malé zátoky, krásné koupání, spousta vegetace včetně borových lesů. zdroj: http://rabac.webzdarma.cz/

'''Barban''' je vesnice ležící ve stejnojmenné samosprávné oblasti východní Istrie, 28 kilometrů severovýchodně od Puly, nad údolím řeky Rasy v nadmořská výšce 229 metrů. Hlavními obory lidské činnosti jsou zde pěstováníobil pšenice a chov |ovcí. Barban leží na hlavním silniční tahu do města Puly zdroj: Wikipedie http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Barban&action=edit

Rabac je rybářské městečko (1375 obyv.), malý přístav a významné, velmi rušné a hojně navštěvované letovisko na jihovýchodním pobřeží Istrie, 5 km jihovýchodně od vnitrozemského Labinu. Leží ve stejnojmenné zátoce, která vznikla zatopením dolního toku Rabackého potoka

Rabac je rybářské městečko (1375 obyv.), malý přístav a významné, velmi rušné a hojně navštěvované letovisko na jihovýchodním pobřeží Istrie, 5 km jihovýchodně od vnitrozemského Labinu. Leží ve stejnojmenné zátoce, která vznikla zatopením dolního toku Rabackého potoka