fotobankadeutsch

Lovecký zámek Ohrada je barokní zámek 2 km od Hluboké nad Vltavou, v němž sídlí muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství Národního zemědělského muzea, jedno z nejstarších českých muzeí. Stojí na břehu Munického rybníka v těsné blízkosti zoologické zahrady Hluboká. Je chráněn jako národní kulturní památka České republiky.

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Česku. Nachází se v katastru obce Svatý Mikuláš, při silnici do Nových Dvorů, zhruba 6,5 km severovýchodně od okresní Kutné Hory. Je chráněn jako národní kulturní památka. Dnes je jedním z muzeí Národního zemědělského muzea.

Novobarokní kolonádu nechal postavit v letech 1888–1889 opat kláštera Teplá na půdorysu původního „kursálu“ (135 x 12 metrů) místním stavitelem Johannem Koenigem podle projektů vídeňských architektů Miksche a Niedzielského. Její ocelo-litinová konstrukce byla vyrobena v blanenských strojírnách knížete Salma. Kolonáda je vzácným příkladem dobových staveb, jaké bývaly v minulosti v našich i zahraničních lázních a postupně byly likvidovány nebo modernizovány. Zdejší kolonáda přežila. Její rekonstrukce proběhla v letech 1973–1981 a ve svém průběhu se změnila v rámci generální modernizace celé promenády mezi pavilony Křížového a Karolinina pramene. Cyklus nástropních fresek s motivy „Člověk a vesmír“ je dílem malíře Josefa Vyleťala a bronzové reliéfy na stěnách kolonády vytvořil Antonín Kuchař.

Špilberk (německy Spielberg, v hantecu Špilas) je hrad a pevnost tvořící dominantu města Brna. Nachází se na vrcholu stejnojmenného kopce, který leží v městské části Brno-střed, na západě katastrálního území Město Brno. Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století moravským markrabětem (a později i českým králem) Přemyslem Otakarem II. a během staletí procházel mnoha výraznými proměnami. Z předního královského hradu na Moravě, vystavěného v gotickém slohu, se ve druhé polovině 17. století stala mohutná barokní pevnost, která byla několikrát bez úspěchu obléhána. Její kasematy byly na konci 18. století upraveny na obávanou věznici. V roce 1962 byl hrad společně s okolním parkem prohlášen národní kulturní památkou. V současnosti patří k objektům Muzea města Brna, které zde sídlí.

Kyšperk (též Geiersberg či Supí hora) je zřícenina hradu nad Unčínem v okrese Teplice. Nachází se v Krušných horách na výběžku Supí hory v nadmořské výšce okolo 450 metrů. Hrad byl založen nejspíše na počátku čtrnáctého století. Koncem husitských válek byl dobyt husity, a stal se sídlem kyšperské větvě pánů z Vřesovic. Roku 1526 vyhořel a po požáru již nebyl obnoven. Zbytky hradu jsou chráněné jako kulturní památka České republiky. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ky%C5%A1perk_(hrad,_okres_Teplice)

Křivoklát (německy Pürglitz) je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých knížat a králů. Nachází se v nadmořské výšce 285–290 metrů na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem, přítokem řeky Berounky na území městyse Křivoklátu v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Hrad je v majetku České republiky a je zpřístupněný veřejnosti. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka[1] a v roce 1989 byl zapsán na seznam národních kulturních památek ČR.[2] Jeho správu a zpřístupnění veřejnosti zajišťuje Národní památkový ústav.

Římský amfiteátr v Pule – Arena Římský amfiteátr v Pule (chorvatsky: Pulska Arena) je druhý největší a nejvýznamnější amfiteátr svého druhu na světě, hned za římským koloseem.Stavba probíhala v 27. r. př. n. l. až do 14. roku n.l. za císaře Augusta. Vespasian, který nechal postavit taky koloseum v římě, nechal v amfiteátr v letech 69–79 n.l. rozšířit na 132 x 105 metrů. Tuto podobu si zanechal dodnes. Ovál se skládá ze dvou řad 72 oblouků z bílého vápence. V horním patře se navíc nachází 64 čtvercových oken. Celková výška je ca 30 metrů

První písemná zmínka pochází z roku 1315. Významný datem je rok 1339, kdy Telč dostal do vlastnictví Oldřich z Hradce z rodu Vítkovců.Historické jádro města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě a v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí Staré Město, jehož historická část (okolí kostela Matky Boží) je městskou památkovou zónou a v neposlední řadě i to, že i nová výstavba 20. století na okrajích města respektovala hodnotné městské panoráma, které není narušeno převýšenou panelovou zástavbou.mDominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek. Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesační architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tel%C4%8D

Historie hradu Zvíkova je od počátku spjata s královským rodem Přemyslovců. První krok k založení pravděpodobně uskutečnil Přemysl Otakar I. (1197-1230), který roku 1226 vyměnil tzv. oujezd Oslovský, patřící do majetku kláštera v Doksanech, za šest jiných vesnic. Zvíkov patří k nejpřednějším stavbám české středověké světské architektury. Nejprůkazněji je historie postupného budování doložena za vlády Václava I. (1230-1253). Roku 1234 musel být již hrad zčásti vystavěn, protože je v písemných pramenech uveden jako jeho purkrabí Konrád z Janovic. Král Václav I. často a rád pobýval na Zvíkově. Roku 1306 vymřel rod Přemyslovců po meči a hrad byl podstoupen Jindřichu z Rožmberka. Největší slávu získal hrad za vlády Karla IV.(1346-1378) V husitských válkách byl hrad roku 1429 obléhán Tábory . Charakter královského hradu si Zvíkov udržel až do třetí třetiny 16. století, kdy byl prodán pánům ze Švamberka. Vynikající pevnostní systém hradu umožnil odolávat útočníkům i za třicetileté války. Teprve během roku 1622 se zvíkovská posádka vzdala přesile a hrad byl císařským vojskem vyrabován a zpustošen. Roku 1623 získali hrad Eggenberkové a po jejich vymření Schwarzenberkové. Hrad zůstal majetkem Schwarzenbergů do roku 1948. http://www.hrad-zvikov.eu/historie/

Hartenštejn leží jihovýchodně od Karlových Varů, na kopci u Bochova. Hrad vznikl někdy kolem poloviny 15. století, první zmínka o hradu je z roku z roku 1473. Z této listiny vyplývá, že majiteli (a tedy velmi pravděpodobně i zakladateli) byli páni z Plavna. Dispozice hradu nasvědčuje, že byl vybudován jako opěrný bod a to při využití všech tehdejších vojenských novinek. Bateriové věže a klíčové střílny poskytovaly při tehdejší úrovni vojenství dobré podmínky k obraně. Praxe však tuto skutečnost neověřila, protože hrad nebyl nikdy dobýván. V posledních desetiletích 16. století již nebyl majitelům z vojenského hlediska nijak užitečný a od 17. století ani nebyl obýván. Po jistou dobu ještě oddolával působení času, ale potom se postupně proměnil ve zříceninu. Přesto dodnes vypovídá o úrovni obranné vojenské techniky na samém konci středověku. zdroj:http://www.zamky-hrady.cz/6/hartenstejn.htm